Postoje k psychologům a lékařům
Abstakt:
Příspěvek přináší výsledky empirického šetření studentů Katedry psychologie FF UP v Olomouci. Názory a postoje veřejnosti k profesi psychologů a lékařů jsou i přes všeobecnou povědomost (patřičnou popularizaci činnosti) či osobní zkušenosti zcela rozdílné. Cílem studie bylo, poukázat prostřednictvím internetového výzkumu, na specifické rozdíly v názorech a postojích vůči dvěma zmiňovaným profesím.
Citace:
Cakirpaloglu, P., Šmahaj, J., Flaška, K., Herodková T., Hosáková, K., Janů, A., Kráčmarová, L., Kubešová, L., Neuwirthová, M., Vančáková, J., Zaydlarová, M.: Postoje k psychologům a lékařům (výsledky průzkumu), 2011. Dostupné online na http://www.vmonline.cz/postoje-k-psychologum-a-lekarum/.
Poster z konference PhD Existence II 2012
______________________________________________________________________________________
POSTOJE K PSYCHOLOGŮM A LÉKAŘŮM
ATTITUDES TOWARD PSYCHOLOGISTS AND PHYSICIANS
Lucie KRÁČMAROVÁ, Karel FLAŠKA, Panajotis CAKIRPALOGLU, Jan ŠMAHAJ
Katedra psychologie FF UP, Vodární 6, 779 00, Czech Republic, panajotis.cakirpaloglu@upol.cz
Abstrakt: Příspěvek přináší výsledky empirického šetření studentů Katedry psychologie FF UP v Olomouci. Názory a postoje veřejnosti k profesi psychologů a lékařů jsou i přes všeobecnou povědomost (patřičnou popularizaci činnosti) či osobní zkušenosti zcela rozdílné. Cílem studie bylo poukázat prostřednictvím internetového výzkumu na specifické rozdíly v názorech a postojích vůči dvěma zmiňovaným profesím. Ke sběru dat byl sestaven vlastní dotazník, který obsahoval 23 otázek. V rámci analýzy dat bylo využito 400 validních dotazníků. Nejčetněji byla zastoupena věková kategorie 18-25 let, z toho 69% žen. V rámci sociálního postavení tvořili převahu ve výzkumném souboru studenti (62,8% ) a zaměstnanci (26,7%). Výsledky studie obecně poukazují, že profese lékaře je vnímána jako prestižnější, zatímco mezi muži a ženami, a taktéž studenty a zaměstnanci nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v percepci prestižnosti zmíněných profesí.
Klíčová slova: Lékař; psycholog; vnímání profese; veřejné mínění.
Úvod
Tématu postojů veřejnosti k psychologům a lékařům se v minulosti věnovalo několik různých výzkumů. V této části zmíníme některé z nich, jejich výsledky a to, co z dosavadních zjištění vyplývá. Většina těchto šetření byla provedena v zahraničí, zmiňujeme výzkumy z Evropy, USA i Austrálie. Jsou východiskem a inspirací našeho vlastního šetření. Náš záměr bylo pomocí informačních komunikačních technologií realizovat dotazníkové empirické šetření, které by orientačně zmapovalo postoje k psychologům a lékařům v České republice.
Teoretické zakotvení výzkumu
Informace a tvorba postoje
Aby si psychologové zachovali respekt v očích svých pacientů a zároveň jim dokázali poskytnout adekvátní pomoc, musí vědět, jaké poznatky o nich lidé mají, jaké k nim mají postoje a kde získávají informace potřebné pro tvorbu tohoto postoje. Z několika zahraničních výzkumů vyplývá, že právě to, jak je člověk obeznámen s profesí psychologa ovlivňuje jeho postoj k němu. Zdá se, že laická veřejnost se příliš neorientuje v jednotlivých oborech, které mají za úkol pečovat o duševní zdraví. Janda a kol. (1998) uvádí, že vysokoškolská i obecná veřejnost favorizuje více s přírodními vědami, protože si snadněji dokáže představit, co jejich práce obnáší. U psychologa tuto představu nemají. Obecně mají lidé větší povědomí o klinické psychologii, o dalších odvětvích, do kterých psychologie zasahuje, lidé příliš nevědí (forenzní, pracovní oblast) (Guest, 1948; Murstein & Fontaine, 1993; Hartwig, 2002). Jeden z výsledků studie Hartwiga a Delinové (2003) ukazuje, že lidé, kteří mají osobní zkušenost s psychologem, se na tuto profesi dívají pozitivněji, než ti, kteří tuto zkušenost postrádají. Díky vlastní zkušenosti si tito lidé dokážou lépe představit, co psycholog v rámci svého povolání dělá a to může být podle autorů jedním z faktorů, který stojí za vznikem tohoto kladného postoje.
Podobně má veřejnost problém s rozlišením profese psychologa a psychiatra. V různých šetřeních lidé uváděli, že psycholog se zabývá jednoduššími problémy, jako je ztráta někoho blízkého, rodinné problémy, problémy s chováním ve škole. Psychiatr se pak zabývá jen nejtěžšími duševními nemocemi a léčí je pomocí farmakoterapie (Pacific Visions Communication,1995 in Faberman, 1997). Právě nadměrná medikace je důvodem, proč mají respondenti negativní postoj k psychiatrům (Pacific Visions Communication,1995).
Nedostatečná orientace v oboru se také promítá do konativní a kognitivní stránky postoje. Ačkoli tedy lidé vnímají vliv vlastního psychického prožívání na své zdraví, nejsou ochotni si za psychologickou pomoc připlácet (v podobě dražšího pojištění – USA) a nevědí, jak a za jakých okolností jsou psychologické služby dostupné (Pacific Visions Communication,1995 in Faberman, 1997). V této souvislosti 75% respondentů telefonického šetření, které bylo realizováno v USA, silně souhlasilo s tvrzením: „Přál bych si vědět, kdy je vhodné navštívit odborníka na duševní zdraví.“ (Porter Novelli, 1995 in Faberman, 1997)...... více zde
Výsledky:
|
Příspěvek do sborníku PhD Existence II |
 |
|
Zde si můžete prohlédnout výsledky dotazníkového šetření >>>>>>>>>> |
|
| Doba šetření | 28.11. - 09.12. 2011 |
| Délka šetření | 288 hodin |
| Počet respondentů | 454 / validních 400 |
| Počet otázek | 23 |
